Kniha: Rozcestí krkavců

Dnes už sedmasedmdesátiletý Andrzej Sapkowski to (naštěstí) nevydržel a, jak již přes rok víme, napsal novou knihu o Geraltovi (ještě ne z Rivie). Loni v listopadu vyšla v polském originále, nyní jsme se dočkali českého vydání, opět z nakladatelství Leonardo, v „dvorním“ překladu Stanislava Komárka a s udržením stylové prosté obálky (srovnejte s mezinárodní verzí).

Rozcestí krkavců (CZ)

O knize toho bylo, je a bude napsáno ještě hodně. Všichni vědí, že zachycuje mladého Geralta, který čerstvě opustil hradiště Kaer Morhen a jako nezkušený elév se seznamuje s proradností světa, kde často vítězí zlovůle moci, předsudky a tmářství. Poznáme Prestona Holta, starého zaklínače, který (kromě „obyčejné“ záchrany života v úvodu knihy) Geraltovi dost v začátcích pomůže se zaklínačskou „kariérou“. Jaké jsou jeho opravdové pohnutky?

Forma vyprávění je někde mezi povídkami a samostatně stojící novelou typu Bouřková sezóna. Příběh se rozjíždí relativně pomalu, ale tempo se postupně zvyšuje, mrtví přibývají, postavy se odhalují a chování se objasňuje.

Pozorný čtenář najde řadu narážek na budoucí Geraltův osud a je celkově potěšen dokreslením originálního universa, dokonce i nějaké známé postavy se zde mihnou. Dozvíme se něco málo o původu zaklínačů, o dalších zaklínačských školách (které rozpracovaly počítačové hry) a zejména o ve všech knihách hojně citovaném dílu „Monstrum aneb vědmáka vypodobnění“.

Je to opět čtivé, středověce syrové a vtipné – poctivý návrat po dlouhých 12 letech. Přesto pár procent ze stovky uberu. Citáty jsou fajn, jsme na ně zvyklí, akorát latiny je už trochu moc, stejně jako těžko zapamatovatelných jmen. Kapitolou samo o sobě jsou souboje. Jejich popis je bohužel ještě nepřehlednější než dříve, plné italské terminologie (nepřesně přepsané), která sice v teorii boje s mečem existuje (např. dílo „Fior di Battaglia“), ale je otázkou jak je popsaný postup funkční. Ostatně odborníci na historický šerm (vycházející spíše z německé školy „Fechtbuchů“) vždy měli k realističnosti Sápkem popsaných manévrů výhrady. Také by mě zajímalo, jak zapadá popsaná geografie do originální či herní mapy světa.

Každopádně tuhle knihu lze doporučit letitým fanouškům i mladým adeptům, kteří se s krásou tohoto fantasy světa teprve seznamují.

Andrzej se loni krátce po vydání knihy v Polsku zmínil, že by to nemusela být poslední kniha kánonu. Takže pokud mu to věk a zdraví dovolí, máme naději, že do tří let ještě něco vydá.